Pomáhají stromy zadržet vodu v krajině?

V časopise ScienceDaily otiskli koncem roku 2019 studii, jejíž autoři tvrdí, že v teplejším klimatu se rostliny stanou o poznání žíznivější. „Rozhodně platí, že tu rostliny budou potřebovat méně vody k fotosyntéze, a tím budou zvyšovat objem vody v půdě,“ říká jeden z autorů studie docent Mankin. „Jenže v klimaticky teplejších regionech se současně bude prodlužovat i vegetační sezóna, doba růstu. Doba, po kterou budou rostliny vodu z půdy čerpat. Půda se tak začne vysušovat.“ Část vody se pak při dýchání rostlin prostě vypaří do vzduchu místo toho, aby se udržela v půdě.

Podle některých ekologů je však studie vytržená z kontextu reálně fungujících ekosystémů v mírném pásu. Tam se voda vypařená dýcháním stromů brzy zase vrátí do půdy v podobě deště, protože se zapojí do tzv. malého oběhu vody. Ekolog Jiří Malík, který se dlouhodobě věnuje vytváření modelů, jak v české krajině zadržet více vody, se přiklání spíše k navrácení stromy do české krajiny. I vzhledem k tomu, že rozoráním mezí při zcelování polností za komunismu jsme přišli o valnou část stromů ve volné krajině. Kolektivizace v zemědělství (spolu s nešetrným hospodařením) má za následek plošný odtok vody z krajiny do řek a protože je Česká republika "střechou Evropy" (většina řek u nás pramení a odtéká pryč), ztrácíme tak obrovské množství vody, která už teď prokazatelně chybí ve spodních vrstvách půdy. Rozptýlená zeleň v krajině má schopnost tuto vodu zadržovat a přispívat k větší stabilitě krajiny jako takové. Jiří Malík o stromech říká: „Na stromech je dobré, že poskytují stín, a tím zmenšují odpar, a také vychytávají horizontální srážky, takže si dostatek vody pro sebe seženou, fungují jako kropička sebe i krajiny."