Zářivý úsměv aneb jak na bělení zubů

Existuje několik příčin zabarvení zubů. Jedná se o vnitřní příčiny zabarvení, mezi které patří závažná vývojová onemocnění zubů (amelogenesis a dentinogenesis imperfecta), změny vlivem léků (tetracyklinová antibiotika), zabarvení zubů stářím (mechanickým obrušováním skloviny) či odumření zubu (nekróza). V zubní ordinaci se však častěji setkáváme s vnějším zabarvením zubů. To je způsobené hlavně nedokonalou ústní hygienou, tedy nedostatečným odstraňováním plaku z povrchu zubů a z mezizubí. Zde se pak hromadí vrstva zubního plaku a spolu s pigmenty z potravy tvoří na povrchu skloviny hnědé skvrny. Vznik těchto pigmentací navíc podporuje častá konzumace potravin a nápojů obsahující barviva (například čaj, víno, některé ovoce a koření) a také kouření. 

Bělení můžeme rozdělit na zevní bělení (bělení vitálních zubů) a vnitřní bělení (bělení odumřelých zubů, po ošetření zubní dřeně). Zevní bělení lze dále rozdělit na domácí, ordinační a kombinované. Ordinační bělení probíhá přímo v zubní ordinaci, kdy bělící gel aplikuje zubní lékař či dentální hygienistka. Pro domácí bělení se zhotovují individuální nosiče, do kterých pacient nanáší bělící gel a nechává po doporučenou dobu (přes den nebo v noci) působit v ústech. Nyní se často využívá kombinace obou metod. Používají se chemické látky, a to peroxid vodíku (6%) a karbamid peroxidu. Chemickým bělením se snažíme měnit barvu dentinu (zuboviny). Dentin se nachází pod průhlednou vrstvou skloviny a určuje barvu zubu. Peroxid vodíku je oxidační činidlo, které prostupuje skrz sklovinu až do dentinu. V dentinu štěpí velké organické molekuly nesoucí zabarvení na molekuly menší a výsledkem je pak zesvětlení zubu.

Je třeba odlišit chemické bělení od mechanického odstraňování pigmentů z povrchu zubů. Čištění povrchu zubů a odstranění pigmentových skvrn provádí pomocí leštících pomůcek dentální hygienistka. Volně prodejné bělící pasty jsou většinou bez obsahu peroxidu vodíku a obsahují hrubé částice, které povrch sklovin pouze obrušují, jedná se tedy také o mechanické čištění. Nicméně, nyní lze na trhu nalézt pro domácí použití i pasty s nízkou koncentrací peroxidu vodíku (maximálně 0,1 % peroxidu vodíku. Tyto produkty obsahují sice méně peroxidu vodíku než výrobky používané v zubních ordinacích, jejich účinek je postupný, ale zato velmi bezpečný.

Je bělení v ordinaci pro každého? Bělení zubů je třeba konzultovat se zubním lékařem, který doporučí a vybere způsob bělení zubů odpovídající nejen stavu vašeho chrupu, ale i životnímu stylu.  Bělení zubů v ordinaci je relativně dosti finančně náročné. Bělení se nedoporučuje, pokud se v ústech vyskytuje mnoho neošetřených zubních kazů, záněty dásní či pacient nedostatečně čistí. Bělení dále není vhodné pro těhotné ženy, kuřáky a děti.

Účinnost bělení je velmi individuální. Během doby bělení a pro zvýšení jeho účinnosti je třeba dodržovat tzv. bílou dietu. To znamená vyhýbat se barevným nápojům (káva, čaj) a potravinám, které mohou způsobit zabarvení zubu. Jedná se o některé druhy ovoce (borůvky, jahody) a zeleniny (mrkev, špenát, rajčata, řepa), barevné omáčky a některé koření (kari). Není vhodné konzumovat ani kyselé potraviny. V úvahu je třeba vzít i zvýšenou citlivost zubů, která proces bělení často provází. Vybělit lze pouze vlastní zuby, umělé materiály jako jsou například korunky, výplně (plomby), implantáty a další protetické práce v ústech vybělit nelze, bělení bychom tedy spolu se zubním lékařem měli dobře naplánovat.